úvod    aktuality    fotoreporty    cestopisy    nabízíme    kniha návštěv    download    dotazy   kontakt   

so | 6.10.18

Cestopisy 1993 - 2019
Cestománie 1 - 23

pa | 25.11.17

Kréta-největší řecký ostrov
Cestománie 23,24 - Putování východní a centrální Krétou

so | 15.8.16

Vysoké Taury a Dolomity
Cestománie 22 - Autem až do výšky 2571 m

ut | 20.10.15

Rhodos-ostrov Hélia 2015
Cestománie 21 - Křížem krážem ostrovem

po | 25.8.14

Expedice Island 2014
Cestománie 20 - Neklidný ostrov v Atlantiku

st | 4.12.12

Expedice Madagaskar 2012
Cestománie 19 - Réunion,Madagaskar,Mauritius, tři ostrovy Indicvkéjo oceánu

po | 14.11.11

Portugalsko a Madeira 2011
Cestománie 18 - Za odvážnými mořeplavci

so | 23.4.11

Expedice Antarktida 2011
Cestománie 17 - Ne konec světa

st | 1.12.10

Čína a Tibet 2010
Cestománie 16 - Putování Říší středu

st | 5.8.09

Kuba 2009
Cestománie 15 - Putování po karibském ostrově

so | 13.9.08

Kanada 2008
Cestománie 14 - Britskou Kolumbií a Albertou

ct | 2.8.07

Namibie 2007
Cestománie 13 - Přes Viktoriiny vodopády do Namibie

po | 4.12.06

Peru - expedice 2006
Cestománie 12 - Za poklady říše Inků, září 2006

so | 15.4.06

Jižní Korea 2005
Cestománie 11- Pod ochranou Buddhy, květen 2005

pa | 14.4.06

Chile a Velikonoční ostrov 2004
Cestománie 10 - Přes Andy a Rapa Nui na Chiloé,listopad 2004

ct | 13.4.06

Jižní Afrika 2003
Cestománie 9 - Po stopách Voortrekkerů, listopad 2003

po | 4.4.06

Malajsie a Singapur 2002
Cestománie 8 - Z Malajsie do Singapuru - září 2002

st | 29.3.06

Irská republika 2001
Cestománie 7 - Zelený ostrov - červen 2001

ut | 28.3.06

Mexiko 2000
Cestománie 6 - Za tajemstvím Mayů - říjen 2000

po | 27.3.06

Brazílie 1999
Cestománie 5 - V rytmu samby - listopad 1999

ne | 26.3.06

Skandinávie 1997
Cestománie 4 - Kouzlo severu - srpen 1997

so | 25.3.06

Anglie a Skotsko 1996
Cestománie 3 - Výlet za fotbalem EURO 1996

pa | 24.3.06

Austrálie a Nový Zéland 1995
Cestománie 2 - Cesta k protinožcům - podzim 1995

ct | 23.3.06

Západní část USA 1993
Cestománie 1 - podzim 1993

Peru - jezero Titicaca

Leží v nadmořské výšce 3800 m a má rozlohu 8500 km². Jeho průměrná teplota dosahuje 10 ºC. Pobřeží lemují krásné písčité pláže. Voda obsahuje 1 % soli a proto se v jezeře nevyskytují prakticky žádní živočichové, neboť zde nenaleznou žádnou potrava. Lze jej rozdělit do tří částí, Lago Mayor, nejhlubší oblast, Wiňaymarka, zahrnující četná souostroví jak peruánské, tak bolívijské části a Golfi de Puno, záliv poloostrovů Capachica a Chucuito.


Katedrála v Punu

Jelikož zde nejsou vhodné podmínky pro pěstování zemědělských plodin obyvatelé vesnic kolem jezera se živí převážně pastevectvím. Je zde možno napočítat 70 ostrovů a ostrůvků, z nichž největší a nejposvátnější je Sluneční ostrov, ležící již na území Bolívie, které patří 40 % plochy jezera. Titicaca je místem, kde se kečuánsky hovořící indiáni mísili s jižními kmeny Aymarů. V roce 1978 byla celá jeho oblast vyhlášena Národní přírodní rezervací. Je nejvýše položenou vodní plochou této velikosti na světě. Jezero je hluboké až 284 m,. délka činí 165 km a průměrná šířka 60 km.


Na jezeře Titicaca

Po více než 1,5 hodině plavby přistáváme u ostrova Tequile, který jen obydlen již více než 10000 let. Počátky zemědělství jsou zde datovány kolem roku 4000 př.n.l. Aymarové indiánské říše Tiahuanuco tady vládli až do 13. století, kdy ostrov dobyli Inkové, kteří zde zavedli kečuánštinu. V roce 1580 koupil ostrov Pedro Gonzalez de Tequile a místním indiánům způsobil neskutečný útlak.


Přistání na ostrově Tequile

V roce 1937 pak koupili svůj vlastní ostrov zpět místní obyvatelé, potomci původních indiánských kmenů. Z jezera vypadá ostrov, který je dlouhý 7 a široký přes 1 km, jako tělo velryby. Většina z dnešních 1200 obyvatel ostrova se živí pletením a tkaním jemné vlny z alpak a jejich výrobky je proslavily po celých Andách.


Aymarská žena

Muži na sobě nosí černé vlněné kalhoty s barevným širokým pásem, bílou nabíranou košili a černou vestu. Na hlavě pak mají dlouhou červenomodrou čepici, zakončenou na konci střapatou bambulkou. Ženy se halí do dlouhých černých šátků a šál a oblékají se do několika vrstev sukní, z nichž poslední je zářivě červená. Mají zde pochopitelně vlastní školu, od mateřské až po střední.
Cestou zpět do Puna fotíme naše spící lodivody za řídícím kormidlem. Loď jede poměrně křivolakou trasou, ale naštěstí se občas kormidelník vzbudí a provádí nezbytnou korekci.


Ostrovy Uros

Asi 5 km od Puna se ještě zastavujeme u plovoucích ostrovů Uros. Konstrukci ostrovů tvoří několik vrstev rákosu položených na sobě. Rákos je využíván i pro stavbu zdejších chýší a lodí.


Na rákosovém člunu

Dnes zde žije pouze několik rodin indiánů kmene Urus, kterým již převážně koluje v žilách aymarská krev. Většina indiánů na ostrovy pouze připlouvá a předvádí tuto neobvyklou atrakci turistům.
 
>>>  spustit slideshow (3s)
© STROMdesign 2005