úvod    aktuality    fotoreporty    cestopisy    nabízíme    kniha návštěv    download    dotazy   kontakt   

so | 6.10.18

Cestopisy 1993 - 2019
Cestománie 1 - 23

pa | 25.11.17

Kréta-největší řecký ostrov
Cestománie 23,24 - Putování východní a centrální Krétou

so | 15.8.16

Vysoké Taury a Dolomity
Cestománie 22 - Autem až do výšky 2571 m

ut | 20.10.15

Rhodos-ostrov Hélia 2015
Cestománie 21 - Křížem krážem ostrovem

po | 25.8.14

Expedice Island 2014
Cestománie 20 - Neklidný ostrov v Atlantiku

st | 4.12.12

Expedice Madagaskar 2012
Cestománie 19 - Réunion,Madagaskar,Mauritius, tři ostrovy Indicvkéjo oceánu

po | 14.11.11

Portugalsko a Madeira 2011
Cestománie 18 - Za odvážnými mořeplavci

so | 23.4.11

Expedice Antarktida 2011
Cestománie 17 - Ne konec světa

st | 1.12.10

Čína a Tibet 2010
Cestománie 16 - Putování Říší středu

st | 5.8.09

Kuba 2009
Cestománie 15 - Putování po karibském ostrově

so | 13.9.08

Kanada 2008
Cestománie 14 - Britskou Kolumbií a Albertou

ct | 2.8.07

Namibie 2007
Cestománie 13 - Přes Viktoriiny vodopády do Namibie

po | 4.12.06

Peru - expedice 2006
Cestománie 12 - Za poklady říše Inků, září 2006

so | 15.4.06

Jižní Korea 2005
Cestománie 11- Pod ochranou Buddhy, květen 2005

pa | 14.4.06

Chile a Velikonoční ostrov 2004
Cestománie 10 - Přes Andy a Rapa Nui na Chiloé,listopad 2004

ct | 13.4.06

Jižní Afrika 2003
Cestománie 9 - Po stopách Voortrekkerů, listopad 2003

po | 4.4.06

Malajsie a Singapur 2002
Cestománie 8 - Z Malajsie do Singapuru - září 2002

st | 29.3.06

Irská republika 2001
Cestománie 7 - Zelený ostrov - červen 2001

ut | 28.3.06

Mexiko 2000
Cestománie 6 - Za tajemstvím Mayů - říjen 2000

po | 27.3.06

Brazílie 1999
Cestománie 5 - V rytmu samby - listopad 1999

ne | 26.3.06

Skandinávie 1997
Cestománie 4 - Kouzlo severu - srpen 1997

so | 25.3.06

Anglie a Skotsko 1996
Cestománie 3 - Výlet za fotbalem EURO 1996

pa | 24.3.06

Austrálie a Nový Zéland 1995
Cestománie 2 - Cesta k protinožcům - podzim 1995

ct | 23.3.06

Západní část USA 1993
Cestománie 1 - podzim 1993

Expedice Antarktida, Jižní Schetlandy podruhé


Jižní Shetlandy

Ve večerních hodinách definitivně opouštíme vody u pobřeží Antarktického poloostrova. Proplouváme zpět Gerlachovou úžinou kolem ostrovů Narisenova ostrova a velkého ostrova Brabant Island a mezi ostrovy Trinity a Hoseason island se dostáváme se zpět do Bredsfieldovy úžiny a směřujeme k vulkanickému ostrovu Deception . U pobřeží Antarktického poloostrova, v jeho úžinách a mezi nesčetnými ledovými krami a doslova v ledovém pohádkovém království jsme strávili čtyři nezapomenutelné dny.


Vjezd do kráteru ostrova Deceptionn Island, Neptunovy měchy

Deception Island

Deception Island je sopečný ostrov, který je součástí řetězce Jižních Shetland. Leží na 63º jižní šířky. Byl poprvé spatřen v roce 1820 průzkumníkem Antarktidy Edwardem Bransfieldem.


Velrybářská zátoka

Ostrov je seizmicky velmi aktivní, poslední činnost se projevila v roce 1970. Je největší ze tří vulkanických ostrovů v obnlasi Jižních Shatlend. Dalšími jsou Penguin a Bridgeman Island. Jeho přístav, Port Foster, vznikl na místě původní sopečné erupce, kdy část jihovýchodního okraje centrální kaldery se zhroutila, vytvořila obrovský kráter o průměru 16 km a poté byla zaplavena mořem.


Trosky zařízení velrybářské stanice

Vjezd do tohoto přírodního přístavu, do vulkanického kráteru je široký pouze 600 m a nazývá se Neptun Bellows (Neptunovy měchy). Stěny kráteru vystopují do průměrné výšky 300 m nad hladinu moře. Je to nejbezpečnější přístav v této oblasti Antarktidy. Přístav Port Foster tvoří unikátní a chráněnou přírodní laboratoř pro zkoumání vlivu sezónní ledové pokrývky na mořský život.


Rozpadlé dřevěné budovy stanice, dnes chráněné území

Na ostrově, který celý přístav doslova objímá se nachází opuštěná velrybářská stanice, zničená poslední sopečnou erupcí. Vzhledem k potenciálnímu nebezpečí dalších sopečných výbuchů zde není vybudována stálá výzkumné stanice.
V 7 hodin ráno se blížíme k Neptunovým měchům. Venku je zamračeno a fouká silný vítr. Vplouváme do tohoto obrovského kráteru a zastavujeme asi kilometr od Whalers Bay, Velrybářské zátoky, jíž dal jméno francouzský badatel Jean-Baptiste Charcot., který sem dorazil na přelomu 20. století. Po snídani jdu tradičně na kapitánský můstek a jelikož je neděle a u nás je poledne, telefonem se spojuji se štamgasty z naší hospůdky Na koupališti, informuji je o průběhu cesty a poroučím štamprle, ať mi kamarádi popřejí šťastný návrat domů z těchto, více než 20 tisíc kilometrů, vzdálených končin.


Trosky velrybářských člunů a v pozadí skalnaté sedlo, kam jsme vystoupili

Před devátou jsou na vodu spuštěny Zodiacy, my se dnes zvláště teple oblékáme, protože venku je docela zima, teplota jen těsně nad nulou a vane silný vítr, který zvedá vlny. Mám obavu, zda se vylodění vůbec podaří. Nakonec vše dobře dopadá a my se šťastně vyloďujeme na vulkanickým popelem pokryté pláži. Nedaleko od nás jsou trosky bývalé velrybářské základny, rozbořené dřevěné domky, rezivějící velká válcová sila na uskladněné velrybího tuku. Nachází se zde rovněž několik hrobů hřbitova, který byl erupcí v roce 1970 zničen. Monumentem je rovněž mohyla s pamětní deskou kapitána Adolphuse Amanduse Andersena, který zde zahájil provoz velrybářské stanice v roce 1906. Celý komplex stanice je dnes chráněnou rezervací a vstupovat se může pouze do jeho vymezených oblastí.


Zpáteční návrat na Ushuaia ve sněhové vánici a velkých vlnách

Postupně si jednotlivé torza dřevěných staveb prohlížíme, nalézáme zde i částečně pískem zasypanou pec, která sloužila k tavení velrybího tuku, zasypané ocelové pásy nějakého vozidla a několik malých dřevěných velrybářských člunů. I zde jsou k vidění tučňáci, lachtani a množství ptáků, zejména buřňáci a kosterní zbytky velryb. Pomalu jdeme kolem pobřeží a musíme se často chránit před prudkými poryvy větru, který zvedá do vzduchu velké množství jemného sopečného popela. Nakonec vystupujeme do skalnatého sedla, zvedající se necelých 150 m nad hladinou a můžeme se tak podívat na otevřené rozbouřené moře, které Deception Island obklopuje. Termální jezírka byla zasypána vulkanickým popelem, takže k očekávané koupeli dnes nedošlo. Po přibližně dvou hodinách se chystáme k návratu na Ushuaiu, což však nebude vzhledem k sílícímu větru nijak snadné. Nastupujeme do člunů a jedeme společně s ostatními, kdyby se náhodou některý z nich měl problém. Vlny dosahují téměř jednoho metru, spustila se sněhová vánice a my jsme za chvíli celí mokří. Nemůžeme jet rychle, takže cesta se zdá nekonečná. Po deseti minutách se za jedním z výběžků ostrova objevuje naše loď a my bezpečně přistáváme. Dnes si musíme pořádně očistit svůj oděv, který je zaprášen vulkanickým popelem a zejména důkladně ošetřit fotoaparáty.
Vítr stále sílí, dosahuje 36 m/s a zpozdit návrat o několik minut, problém by byl asi podstatně větší. Jsme nuceni zůstat na místě a čekat, zda se situace umoudří, abychom mohli vyplout na otevřené moře, kde je určitě ještě hůře. Dnes je skutečně nejhorší počasí, které jsme v Antarktidě zažili. Nakonec zde trávíme 8 hodin a naše poslední vylodění, které se mělo uskutečnit na nedalekém severozápadně vzdáleném ostrově Livingstone Island, kde jsme měli spatřit i největší z rodu tučňáků, tučňáky císařské, jejichž výška dosahuje až 130 cm a obrovské rypouše sloní, se muselo zrušit. Na délku měří tento ostrov 73 km a jeho šířka kolísá mezi 5 a 34 km. Nachází se na něm 30 km dlouhé horské pohoří Tangra, s nejvyšším vrcholkem Mt Friesland, vysokým 1 700 m. Je zde umístěna španělská polární základna Juana Carlose, dále bulhaeská a. My jsme konec konců ostrov již viděli, když jsme absolvovali naše první vylodění na Half Moon Island.
Ve večerních hodinách opět proplouváme Neptunovými měchy a s obavami sledujeme co nám připraví Drakův průliv. Těsně za nimi dostává Ushuaia opravdu silnou ránu mohutnou vlnou. Loď se celá zatřásla a je slyšet řinčení rozbitého skla. Spadly dřevěné skříňky knihovny v pozorovacím salónu a my se připravujeme na následné těžké chvíle naší plavby. Jaké je naše překvapení, když jako mávnutím kouzelného proutku vítr asi po dvou hodinách postupně ustává a moře se zklidňuje. Jeho hladina je teď podstatně klidnější než jsme zakusili při plavbě sem před osmi dny. Odevzdáváme zapůjčené gumáky a lehké záchranné vesty. Po večeři ještě chvíli posedím v blízkosti lodního baru, vypiji několik piv a kolem jedenácté se ukládám k spánku.

 
>>>  spustit slideshow (3s)
© STROMdesign 2005