úvod    aktuality    fotoreporty    cestopisy    nabízíme    kniha návštěv    download    dotazy   kontakt   

so | 6.10.18

Cestopisy 1993 - 2019
Cestománie 1 - 23

pa | 25.11.17

Kréta-největší řecký ostrov
Cestománie 23,24 - Putování východní a centrální Krétou

so | 15.8.16

Vysoké Taury a Dolomity
Cestománie 22 - Autem až do výšky 2571 m

ut | 20.10.15

Rhodos-ostrov Hélia 2015
Cestománie 21 - Křížem krážem ostrovem

po | 25.8.14

Expedice Island 2014
Cestománie 20 - Neklidný ostrov v Atlantiku

st | 4.12.12

Expedice Madagaskar 2012
Cestománie 19 - Réunion,Madagaskar,Mauritius, tři ostrovy Indicvkéjo oceánu

po | 14.11.11

Portugalsko a Madeira 2011
Cestománie 18 - Za odvážnými mořeplavci

so | 23.4.11

Expedice Antarktida 2011
Cestománie 17 - Ne konec světa

st | 1.12.10

Čína a Tibet 2010
Cestománie 16 - Putování Říší středu

st | 5.8.09

Kuba 2009
Cestománie 15 - Putování po karibském ostrově

so | 13.9.08

Kanada 2008
Cestománie 14 - Britskou Kolumbií a Albertou

ct | 2.8.07

Namibie 2007
Cestománie 13 - Přes Viktoriiny vodopády do Namibie

po | 4.12.06

Peru - expedice 2006
Cestománie 12 - Za poklady říše Inků, září 2006

so | 15.4.06

Jižní Korea 2005
Cestománie 11- Pod ochranou Buddhy, květen 2005

pa | 14.4.06

Chile a Velikonoční ostrov 2004
Cestománie 10 - Přes Andy a Rapa Nui na Chiloé,listopad 2004

ct | 13.4.06

Jižní Afrika 2003
Cestománie 9 - Po stopách Voortrekkerů, listopad 2003

po | 4.4.06

Malajsie a Singapur 2002
Cestománie 8 - Z Malajsie do Singapuru - září 2002

st | 29.3.06

Irská republika 2001
Cestománie 7 - Zelený ostrov - červen 2001

ut | 28.3.06

Mexiko 2000
Cestománie 6 - Za tajemstvím Mayů - říjen 2000

po | 27.3.06

Brazílie 1999
Cestománie 5 - V rytmu samby - listopad 1999

ne | 26.3.06

Skandinávie 1997
Cestománie 4 - Kouzlo severu - srpen 1997

so | 25.3.06

Anglie a Skotsko 1996
Cestománie 3 - Výlet za fotbalem EURO 1996

pa | 24.3.06

Austrálie a Nový Zéland 1995
Cestománie 2 - Cesta k protinožcům - podzim 1995

ct | 23.3.06

Západní část USA 1993
Cestománie 1 - podzim 1993

Čína a Tibet, Šanghaj


Šanghaj, chlouba Číny

Šanghaj je největším čínským městem. Rozkládá se na ploše 500 km² a bez jeho předměstí zde žije 18,5 mil. obyvatel. Patří k největším městům světa. První zmínka o městě, tehdy zvaném China-tching, pochází z roku 960, kdy vládla v Číně dynastie Sung. Roku 1024 zde byl postaven námořní přístav a v letech 1553 byly kolem města vybudovány kamenné hradby na ochranu proti námořním pirátům.


Silniční estakády města

I když počet obyvatel časem vzrostl až ke 200 tisícům a kromě obchodu se ve městě rozvíjela textilní výroba, zůstávala Šanghaj přístavem pouze oblastního významu. Situace se změnila v 19. století, kdy strategická poloha při ústí největší čínské řeky, 6 300 km dlouhé Jang-c'-ťiang, učinila ze Šanghaje jedno z hlavních středisek obchodu se západním světem.
Nankingská smlouva, kterou roku 1842 po prohrané první opiové válce uzavřela Čína s Británií ustanovila Šanghaj jedním z pěti smluvních přístavů, které mají být otevřeny mezinárodnímu obchodu. Vznikly zde čtyři cizinecké čtvrti, zvané koncese (francouzská, anglická, japonská a později americká) nepodléhající čínským úřadům a od roku 1854 spravovaná tzv. Šanghajskou městskou radou. Později se sloučily do dvou. Šanghaj se začala neskutečným tempem rozvíjet a stala se vstupní branou západních vlivů do Číny. Počet obyvatel výrazně vzrostl za tchajpchingského povstání v 50. letech 19. století díky přílivu uprchlíků, kteří se z okolního venkova uchylovali pod ochranu cizinecké čtvrti. Podobná situace se opakovala za boxerského povstání roku 1900, kdy počet obyvatel překročil hranici jednoho milionu. Zatímco v 60. až 80. letech minulého století město spíše stagnovalo, velký rozmach přišel v roce 1990, po zřízení zvláštní hospodářské zóny Pudong na dosud neobydleném pravém, východním břehu řeky Huangphu, kde vyrostly velkolepé mrakodrapy a nové mezinárodní letiště. Velkým problémem dneška však zůstává těžko kontrolovatelný příliv přistěhovalců z venkovských oblastí, především z provincií An chuej, Ťiang su a Če ťiang. V současné době je Šanghaj třetím největším finančním centrem světa, žije zde mnoho cizinců a město je největším kosmopolitním centrem v Číně. Nejkouzelnější pouliční scenérie, nejmódnější nákupní zóny a přepychové restaurace a bary se nacházejí v bývalé francouzské koncesi. Její styl mísí Čínu s Francií a zabírá část šanghajských čtvrtí Luňan a Changning, kolem nákupní třída Huaihai Zhomglu.

Zahrady Yuyuan

Naše cesta po Číně a Tibetu se pomalu schyluje ke konci. V Šanghaji strávíme poslední dva dny našeho pobytu v Asii. První naše dnešní zastavení patří staré čínské čtvrti, zahradám Yuyuan, které byly založeny bohatou úřednickou rodinou Pan Yunduana v období dynastie Ming, roku 1577. Zahrady byly dvakrát zcela zničeny. Poprvé za opiové války v letech 1840-1842 a podruhé Francouzy za tchajpchingského povstání v polovině 19. století. ¨


Zahrady Yuyan

Projíždíme přeplněnými třídami velkoměsta, zdejší silniční, až čtyřúrovňové estakády jsou fascinující. Pomalu se blížíme k Lidovému parku, jehož součástí je budova Velkého šanghajského divadla se střechou ve tvaru „rohu hojnosti“. Míjíme Národní muzeum, zajímavou budovu jejíž spodní část je čtvercová a horní kruhová, což představuje kombinaci zemského a nebeského principu. Zahlédneme budovu hotelu Ark, kterou projektoval český architekt Ladislav Hudec ve 30. letech minulého století. Před ní pak vidíme městský magistrát a o několik stovek metrů dál za stromy jednoho z parků šanghajskou koncertní síň. V Šanghaji je velké množství automobilů a čínské úřady jsou nuceni další přírůstky omezovat. Za zakoupení registrační značky musí řidič zaplatit poplatek 40 000 juanů, když je nemáte máte smůlu a s autem, které jste si pořídili jezdit nemůžete.


Staré město

Dnešní zahrady Yuyuan, které se rozkládají na ploše 20 000 m², se dělí na vnitřní a vnější část. Jejich chodníčky se vinou devětkrát zalomeným mostem nad jezírkem, pod skalními útvary, kolem jezírek se zlatými rybkami, mezi jeskyněmi, květinovými skalkami a dřevěnými pavilony a chrámy. Jejich dnešní podoba je výsledkem pětiletého restauračního projektu, který začal v roce 1956. Od roku 1961 jsou zpřístupněny veřejnosti a dnes jsou samozřejmě plné návštěvníků.
V přilehlém bazaru se poté prodíráme zástupy Číňanů a turistů nakupujících falešné starožitnosti a další plagiáty. Na druhé straně lze říct, že zde ovšem můžeme také nakoupit docela kvalitní suvenýry a dárky i ochutnat vynikající šanghajské knedlíčky vařené v páře.


Chrám Nefritového Buddhy

Pokračujeme v prohlídce staré Šanghaje a zastavujeme se v chrámu Nefritového Buddhy, jehož život se soustřeďuje kolem jeho 1,8 m vysoké sochy z bílého nefritu pokryté drahokamy, kterou přivezl roku 1882 z Barmy zbožný mnich, pocházející z ostrova Putuoshan. Buddha se nachází v prvním patře uvnitř malé dřevěné síně a svým oslnivým leskem a klidnými rysy prozrazuje svůj jihoasijský původ.. Jako zázrakem odolala běsnění davů za Kulturní revoluce. Stěny chrámu zdobí 7 000 buddhistických súter. V zadní části chrámu nalezneme sochu Guanyina, kterou obklopuje několik menších postav. Malé nádvoří za hlavní síní chrámu je osázeno květinami. V chrámu Nefritového Buddhy dnes žije asi 70 mnichů. V dolní síni chrámu pak vidíme Buddhu ležícího na lehátku, který dává poslední požehnání svým učedníkům, před svým odchodem do nirvány.

Perla Orientu

Po našem posledním společném obědě v Číně se přepravujeme autobusem 2 km dlouhým tunelem pod řekou Huangphu na protější břeh, do hypermoderní čtvrti Pudong, obchodního centra dnešní Šanghaje s mnoha mrakodrapy tyčících se do výše nad 350 metrů.


Perla Orientu

Jedeme si zblízka prohlédnout jednu z posledních televizních věží světa tohoto typu, Perlu Orientu. Dnes je vysílací technika na diametrálně jiné úrovni a taková monstra ke své činnost již nepotřebuje. Stačí umístit dnes již miniaturní techniku do nejvyššího mrakodrapu města.
Centrem Pudongu se táhne 4,5 km dlouhá třída Století. Nad všechny výškové stavby zdejší Skyline, ční budova Jinmao Dasha, vysoká 420 m. nedaleko stojí údajně nejvyšší hotel světa Grand Hyatt Shanghai, jehož vyhlídková terase se nachází v 88. patře.
Zastavujeme před 490 m vysokou televizní věží, nacházející se v parku Mingzhu a máme docela štěstí, neboť zájem Číňanů je dnes minimální, takže nás rychlovýtah vyváží bez dlouhého čekání do výšky 260 m na velké vyhlídkové plató. Počasí nám přeje, a tak panoramatické výhledy na Šanghaj, promenádu Bund na levém břehu řeky Huangphu a mrakodrapy, které tuto věž ještě o nějaké desítky metrů převyšují jsou nádherné.


Pohledy z věže na nejvyšší budovy města Jinmao Dasha a Světové obchodní centrum

Trávíme tu asi půl hodiny a pak se ještě přesouváme o patro níž a máme možnost projít se po skleněné podlaze vyhlídky a podívat se do hloubky 250 metrů na patu věže a její nejbližší okolí.
Po hodinové prohlídce věže se opět přesouváme do centra na hlavní obchodní třídu, kde máme hodinové volno. Někteří ještě dokupují dárky, já s mými kamarády dávám raději přednost příjemné venkovní zahrádce malé hospůdky a dávám si několik piveček.

Projížďka po řece Huangphu

Po páté hodině odjíždíme do říčního přístavu a před námi je večerní projížďka lodí po řece Huangphu. Venku se již setmělo a mrakodrapy Pudongu začínají zářit mnoha barvami. Loď vyplouvá o půl sedmé po proudu řeky, zatáčí v jejím korytu kolem televizní věže perly Orientu, největších mrakodrapů Světového obchodního centra a Jinmao Dasha a po půl hodině plavby se otáčí zpět.


Projížďka po řece Huangphu

Souběžně s námi pluje velká nákladní zaoceánská loď. Sedím na otevřené horní palubě a teď zase mohu pozorovat osvětlenou promenádu Bung se svými hotely a bankami a před ní se rozprostírajícím parkem Huangpu. Výletní lodě, které se po řece pohybují mění své osvětlení od žluté přes modrou, červenou a zelenou. Na stěnách mrakodrapů jsou promítány barevné reklamy. Projíždíme kolem meteorologické věže, která dosud zkoumá počasí. Ručičky hodinek ukazují půl osmou, když loď zastavuje u přístavního mola

 
>>>  spustit slideshow (3s)
© STROMdesign 2005