úvod    aktuality    fotoreporty    cestopisy    nabízíme    kniha návštěv    download    dotazy   kontakt   

so | 6.10.18

Cestopisy 1993 - 2019
Cestománie 1 - 23

pa | 25.11.17

Kréta-největší řecký ostrov
Cestománie 23,24 - Putování východní a centrální Krétou

so | 15.8.16

Vysoké Taury a Dolomity
Cestománie 22 - Autem až do výšky 2571 m

ut | 20.10.15

Rhodos-ostrov Hélia 2015
Cestománie 21 - Křížem krážem ostrovem

po | 25.8.14

Expedice Island 2014
Cestománie 20 - Neklidný ostrov v Atlantiku

st | 4.12.12

Expedice Madagaskar 2012
Cestománie 19 - Réunion,Madagaskar,Mauritius, tři ostrovy Indicvkéjo oceánu

po | 14.11.11

Portugalsko a Madeira 2011
Cestománie 18 - Za odvážnými mořeplavci

so | 23.4.11

Expedice Antarktida 2011
Cestománie 17 - Ne konec světa

st | 1.12.10

Čína a Tibet 2010
Cestománie 16 - Putování Říší středu

st | 5.8.09

Kuba 2009
Cestománie 15 - Putování po karibském ostrově

so | 13.9.08

Kanada 2008
Cestománie 14 - Britskou Kolumbií a Albertou

ct | 2.8.07

Namibie 2007
Cestománie 13 - Přes Viktoriiny vodopády do Namibie

po | 4.12.06

Peru - expedice 2006
Cestománie 12 - Za poklady říše Inků, září 2006

so | 15.4.06

Jižní Korea 2005
Cestománie 11- Pod ochranou Buddhy, květen 2005

pa | 14.4.06

Chile a Velikonoční ostrov 2004
Cestománie 10 - Přes Andy a Rapa Nui na Chiloé,listopad 2004

ct | 13.4.06

Jižní Afrika 2003
Cestománie 9 - Po stopách Voortrekkerů, listopad 2003

po | 4.4.06

Malajsie a Singapur 2002
Cestománie 8 - Z Malajsie do Singapuru - září 2002

st | 29.3.06

Irská republika 2001
Cestománie 7 - Zelený ostrov - červen 2001

ut | 28.3.06

Mexiko 2000
Cestománie 6 - Za tajemstvím Mayů - říjen 2000

po | 27.3.06

Brazílie 1999
Cestománie 5 - V rytmu samby - listopad 1999

ne | 26.3.06

Skandinávie 1997
Cestománie 4 - Kouzlo severu - srpen 1997

so | 25.3.06

Anglie a Skotsko 1996
Cestománie 3 - Výlet za fotbalem EURO 1996

pa | 24.3.06

Austrálie a Nový Zéland 1995
Cestománie 2 - Cesta k protinožcům - podzim 1995

ct | 23.3.06

Západní část USA 1993
Cestománie 1 - podzim 1993

Kuba 2009 - Poslední den naší cesty




Je sobota 17. dubna a my se probouzíme do krásného rána v hotelovém pokoji ve Varaderu. Dnešní noc byla poslední před naším odletem do Evropy. Varadero se stalo magnetem turistického ruchu na Kubě. Své návštěvníky okouzluje nádhernými plážemi, které lemují 17 km dlouhý poloostrov Hicacos i když po našem pobytu i na jiných plážích Kuby bychom rozhodně dali přednost Playa Ancón na pobřeží Karibského moře.


Pláže ve Varaderu

Faktem ale je, že většina cestovních kanceláří jezdí do Varadera, čímž její klienti o hodně přichází.
Město se rozvinulo jako letní letovisko v 80. letech 19. století. Z té doby pocházejí četné dřevěné domy s červenými střechami kolem ulice Avenida Ira. Ve 20. letech minulého století nechal americký průmyslník Irénée du Pont postavit po celém poloostrově soukromé vily a v 50. letech přibyla kasína a hotely. Jeho dům ve španělském stylu stojí na východním konci hlavní pláže a slouží dnes jako hotel Las Américas.


Náš hotel ve Varaderu

Po snídani se usazujeme u velkého hotelového bazénu a vychutnáváme poslední okamžiky naší kubánské cesty. Odjezd je v půl dvanácté, takže máme ještě 2 hodiny čas. Do moře se vůbec nehodí jít. Pláž bičují velké vlny a fouká silný vítr. S několika kubánskými koktejly čas rychle ubíhá a než se nadějeme už stojíme před naším autobusem naposledy nakládáme naše kufry a odjíždíme podél severního pobřeží Kuby do Havany.
Obloha se zamračila, od moře fouká silný severní vítr což Kubánci moc nemilují. Na pobřeží je mnoho ropných zařízení a typická pístová čerpadla dokreslují tento kolorit. V autobusu začínají kolovat dvě obálky, kam dáváme spropitné pro řidiče Fernanda a kubánského průvodce Roberta. S oběma jsme byli po celou dobu našeho pobytu velmi spokojeni, což se odráží na konečné náplni obou obálek. Kolem silnice můžeme pozorovat mnoho stromů jagruma. Byl to původně kubánský národní strom než si zvolili palmu královskou. Strom má spodní stranu listů bílou, takže při větru jakoby měnil barvu. Vjíždíme na most přes řeku Cojímar, která se 50 m odtud vlévá do Atlantiku a po několika dalších kilometrech přejíždíme nejvyšší most na Kubě, který se klene nad údolím 124 m vysoko.


Matanzas Bridge

Za ním již vidíme velkou zátoku na jejíž březích se rozkládá město Matanzas, kterému se také říká „Kubánské Benátky“. Je významným centrem tradiční hudby, silně ovlivněné africkými rytmy. Bylo založeno v roce 1693 mezi ústími řek Yumuri a San Juan a dnes v něm žije 126 tisíc obyvatel. V roce 1628 zde holandský pirát Piet Heyn zaútočil na španělskou flotilu a asi 20 lodí plných zlata potopil. Město bylo pojmenováno podle masakru (matanza), kdy roku 1510 Indiáni pobili v krvavé řeži většinu Španělů.


Vyklápěcí železniční most v Matanzas

Matanzas se stal hlavním přístavem pro vykládání otroků a nakládání bohaté úrody z okolních údolí. V polovině 19. století zbohatlo na výrobě cukru. Dnes v zálivu kotví tankery a kolem stojí továrny a naftové rafinerie. Po dalších 30 km zastavujeme nedaleko pláže Jabacoa, v malé haciendě El Peňón, na malé občerstvení. Je zde příjemný personál, který nám za pultem tančí nefalšovanou salzu.
Nedaleko Havany pak projíždíme kolem největší palírny rumu. Zde se od roku 1926 vyrábí veškerá produkce rumu, značky Habana Club, která se rozváží do celého světa, 30 miliónů hektolitrů za rok. Ze 125 zemí je největším odběratelem Německo. Cestou si povídáme o některých dalších zajímavostech ze života Kubánců, o pracovních možnostech, důchodech, vojenské službě, studiích, životních nákladech, bydlení a dnešním postupném uvolňování socialistického šroubu.


Ropné pumpy na pobřeží

Jedeme těsně podél rozbouřených vod Atlantiku a vodní tříšť nám stříká až na okna autobusu. Před námi se již objevuje předměstí Havany. My zajíždíme do bývalé koloniální vesničky Dojímat navštívit dům ve Ernesta Hemingwaye. Finca Vigía, jak se toto sídlo nazývá, je postaven na kopci v regionu San Francisco de Paula. Slavný spisovatel tu žil 10 let, od roku 1950. Dům s 8 hektarovým pozemkem je postaven ve španělském koloniálním stylu. Je plný trofejí, na stěnách visí hlavy antilop, impal, buvola a dalších zvířat, které Hemingway zastřelil na svých cestách do afrických safari.


Interiér Hemingwayovy vily Finca Vigía

Najdeme zde knihovnu s 9000 svazky, spisovatelovu pracovnu a další vybavené pokoje, které tu po svém odjezdu z Kuby v roce 1960 zanechal. V parku, v altánu nad velkým bazénem je vystavena jeho rybářská loď Pilar.
Strávili jsme zde asi hodinu a nyní odjíždíme do centra Havany na pozdní a zároveň poslední oběd na Kubě. Za sebou máme 2430 km strávených na kubánských cestách ze Santiaga. Celkem s putováním po Sierra del Rosario jsme během uplynulých 14ti dnů ujeli celkem téměř 3000 km, plus 800 kilometrový přelet do Santiaga de Kuba. Cestou ještě míjíme jedinou ocelárnu na Kubě, která mimo jiné spotřebuje 30 % vyrobené elektrické energie v zemi. Kousek dá jen obrovská skládka odpadu a vítr její obsah úspěšně rozfoukává po okolí. Kousek dál jsou postavena největší kubánské kasárna.


Pevnost El Morro

Je před námi definitivní závěr cesty. V pozdním odpoledni, po dobrém obědě a posledním vystoupení kubánských hudebníků odjíždíme kolem pobřeží po Melacónu k pevnosti El Morro. Společně s pevností La Cabaňa, tyčící se na skalnatém poloostrově nad havanským přístavem, tvořily společně největší španělský vojenský komplex na americkém kontinentě. Pevnost El Morro byla postavena v letech 1589 – 1630, aby chránila vstup do přístavu. Pevnost navrhl vojenský inženýr Juan Baptista Antoneli (1550-1616) ve tvaru nepravidelného polygonu podle milánské vojenské tradice a obklopil ho příkopem vytesaným do skály.


12 apoštolů na hradbách pevnosti El Morro

Hradby až 3 m silné chránily Havanu až do roku 1762, kdy město dobyli po 40 dnech obléhání Angličané. V roce 1763 byla postavena další část, ve které dnes sídlí Museo de Navegación, věnované výpravám Kryštofa Kolumba a dalších mořeplavců. Odtud vede rampa k dělostřeleckým bateriím Baluarte de Austria, Baluarte de Tejeda a Bateria de Velacso.


Socha Krista nad Havanou

Maják Faro del Morro byl postaven v roce 1844 a je využíván dodnes i když místo bývalé olejové lampy používá světlo elektrické. Na jižní straně pevnosti vede rampa až k Bateria de los Doce Apóstoloes , pojmenovaná podle dvanácti děl z období španělsko-americké války.
Do pevnosti vstupujeme z parkoviště dlouhou chodbou vytesanou ve skále a celou si ji podrobně prohlížíme. Samozřejmě vystoupíme si i po 113 schodech na maják, ze kterého je nádherný výhled na celou Havanu vlastní pevnost z ptačí perspektivy.


Havanský přístav

Nedaleko pevnosti, asi 1 km vzdušnou čarou se nachází socha Krista, kterou dala postavit Batistova manželka. Tři týdny po jejím dokončení musel však Batista, v lednu roku 1959, uprchnout z Kuby. Téměř 20 m vysoká socha shlíží přes přístav na Havanu. Naproti ní je dům, ve kterém měl Che Guevara po revoluci své vojenské velitelství.
Náš pobyt na Kubě se tedy nezadržitelně chýlí ke konci. Opouštíme sochu Krista a ještě na několik desítek minut zastavujeme v centru města.


Závěr na Plaza de Catedral

Já osobně se s Kubou loučím na náměstí Plaza de Catedral, kde se připravuje večerní koncert kubánských kapel. V sedm hodin večer odjíždíme na havanské letiště a před půlnocí odlétáme zpět přes Madrid do Prahy.

 
>>>  spustit slideshow (3s)
© STROMdesign 2005